plemena koz
Toto zajímavé a vysoce efektivní plemeno bylo vyšlechtěno na Britských ostrovech křížením indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny. Anglo-nubijské kozy se v Evropě
úspěšně chovají také v Německu, Holandsku a Belgii. Mezi jejich hlavní přednosti patří vysoká dojivost a kvalita mléka. Dospělá koza nadojí ročně přes 1000 l mléka o tučnosti až 4,5% a obsahu bílkovin až 5%.
Je u nás nejrozšířenější plemeno koz. Od roku 1992 jako plemenné lze uznávat i kozy rohaté. ( jen u koz v KU splňující podmínky na užitkovost, exteriér a zdravotní stav ). Kozy jsou rané, střední velikosti a hmotnosti, mají pevnou kostru, dobře vyvinuté svalstvo, harmonickou stavbu těla pevné konstituce, s přiměřeně širokým a hlubokým trupem, na dostatečně silných a dobře utvářených končetinách. Jsou odolné, vysoce plodné, s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv, pěkně utvářeným vemenem a struky, minimální dojivostí na druhé a dalších laktacích 750 kg mléka o tučnosti 3,0%.a plodností 160%. Zvířata jsou bílé barvy srsti, přiměřeně krátké, bez výskytu pigmentu. Živá hmotnost u dospělých kozlů se pohybuje v rozmezí 70 - 90 kg, u koz 50 -70 kg. Kohoutková výška u kozlů je v rozmezí 75 - 85 cm, u koz 70 - 80 cm. Plemeno je rané, kozičky zapouštíme v 6 - 7 měsících ( 35 - 40 kg ). Bílé plemeno lze doporučit do větších stád se specializací mléko a výroba kozích sýrů.

Hnědá krátkosrstá
Je u nás druhé rozšířené, avšak oblíbené plemeno koz. Nejvíce chovů je v severních Čechách ( Jablonné v Podj.) dále v jižních Čechách (Čkyně ) a středních Čechách ( Kolín ). Požadavky na hodnocení zevnějšku, plodnosti a zdravotního stavu jsou stejné jako u koz bílých. Minimální dojivost koz na druhé a dalších laktacích - 650 kg mléka o tučnosti 3%. Průměrná dojivost koz v kontrole užitkovosti je 1050 kg mléka o tučnosti 3,55% a je cca o 100 litrů nižší než u koz bílých. Základní barva je hnědá s proměnlivostí od skořicově hnědé, tmavohnědé, červenohnědé, bez pesíků jiné barvy než je barva základní. Mulec je černý, vnitřek ušních boltců je černý, vnějšek je hnědý orámovaný, maska je hnědá. Charakteristický je černý hřbetní pruh táhnoucí se od hlavy až po ocas. Rovněž končetiny jsou tmavé. Živá hmotnost u kozlů je 65 - 85 kg, u koz 45 - 55 kg. Kohoutková výška u kozlů 70 - 80 cm, u koz 65 - 75 cm. Plodnost se pohybuje v rozmezí 200 - 220%. Je raná, kozičky zapouštíme ve stáří 6 - 7 měsíců po dosažení hmotnosti nad 32 kg.
Koza kašmírová
V minulých letech k nám byla dovezena z Nového Zélandu, zejména na Slovensko. Produkuje vlákno dvojího typu. Kratší a rovné pesíky a delší podsadové chlupy, které se vyčesávají. Z nich se vyrábějí jemné kašmírové látky. Roční zisk z jednoho dospělého kusu činí 200 - 400 gramů podsady. Plodnost 130 - 160%. Živá hmotnost u kozlů 70 kg, u koz 35 - 45 kg. Kohoutková výška u kozlů se pohybuje v rozmezí 60 - 70 cm, u koz 50 - 55 cm.
Koza burská
Koza burská je plemeno s robustní stavbou těla a dobrým osvalením. Je vhodné pro užitkové křížení s dojnými plemeny koz. Průměrná plodnost dosahuje 180 - 250 %, průměrný denní přírůstek u kůzlat činí 200 - 250 g, jatečná výtěžnost je více než 50%.
Koza mohérová (angorská)
Srstnaté, rohaté plemeno koz , malého až středního tělesného rámce s dlouhýma svislýma ušima s pozdnějším vývojem. Produkuje vlákno jednotného typu, které se dobře barví. Roční střiž u dospělých koz je 2 - 3 kg u kozlů 5 kg srsti. Toto plemeno poskytuje i kvalitní maso. Plodnost 150%.
Země |
Počet koz |
Indie |
11 000 000 |
Řecko |
6 000 000 |
Jihoafrická republika |
6 000 000 |
Španělsko |
4 000 000 |
USA |
1 750 000 |
Francie |
1 100 000 |
Itálie |
1 100 000 |
Rakousko |
40 000 |
Česká republika |
50 000 |
Holandsko |
40 000 |
Švýcarsko |
65 000 |
Velká Británie |
65 000 |
Německo |
90 000 |
Norsko |
90 000 |
Burská koza
Jihoafrické plemeno s masnou až kombinovanou užitkovostí (maso, mléko, kůže) a dobrou plodností. Vzniklo ve 40. letech minulého století křížením místních koz s plemenem bantu, kašmírová koza a pravděpodobně i s některými evropskými a indickými plemeny. Kozy jsou většího tělesného rámce s dobrým osvalením a pevnou konstitucí. Krátká srst na těle je bílá, na hlavě načervenalá s lysinou, černá barva hlavy je nežádoucí. Hlava u obou pohlaví rohatá, s výrazným klabonosem, se středně dlouhýma, svislýma ušima. Mají dobře utvářené vemeno. V rámci plemene se chovají tři typy:
- obecná burská - středního tělesného rámce, krátkosrstá, rohatá, bílé barvy s hnědými skvrnami na hlavě a krku
- dlouhosrstá - většího tělesného rámce s hrubší konstitucí
- bezrohá - nejednotného zbarvení
Přímý import z Afriky nebyl povolen z obavy zavlečení nemoci „modrý jazyk". Proto byl v roce 1980 uskutečněn dovoz embryí do NSR. Plemeno se v Evropě dobře aklimatizovalo a po roce 1985 se jejich chov rozšířil do Francie, Irska, Izraele, Velké Británie. První dovoz k nám se uskutečnil v roce 1988 ze NSR v počtu 5 koz a 2 plemenných kozlů. Plemeno zaměřeno jak na chov v čistokrevné plemenitbě, tak pro užitkové křížení s mléčnými kozami za účelem zvýšení masné produkce. Kozy jsou středního až většího tělesného rámce s relativně dobrým osvalením a pevnou konstitucí. Hřbet poměrně široký a rovný, který přechází ve sraženější záď, nohy kratší a silné. Živá hmotnost koz 60-70 kg, kozlů 80-90kg. Kozy jsou klidného temperamentu vhodné jak pro chov v oplůtku, tak na volné pastvě. S oblibou konzumují vedle travních porostů i různé křoviny. Jsou rovněž vhodné ke společné pastvě se skotem a ovcemi. Jedinci s modrou barvou očí jsou náchylní ke stresu, zvláště při manipulaci se zvířaty. Z tohoto důvodu jsou z chovu vyřazováni.
Plodnost na okozlenou matku 160-180 %, živá hmotnost kůzlat v 70 dnech věku 17 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 200-220 g, produkce mléka za laktaci 400-500 kg. Do KU v roce 2001 bylo zapojeno 48 koz, oplodnění 93,8 %, plodnost 175 %, průměrný přírůstek ve 100 dnech 214 g. Za rok 2002 u 27 sledovaných koz bylo dosaženo oplodnění 92,6 %, plodnost 144,4 % a odchov122,2 %, průměrný přírůstek ve 100 dnech 186 g.